Čínský neolit, paleolit - 1. hodina (1. část)

5. listopadu 2009 v 22:29 | K |  Dějiny Číny
ČÍNSKÝ PALEOLIT A NEOLIT

PALEOLIT:
- 周口店 (zhōukŏudiàn) - lokalita u Pekingu, nálezy člověka (homo erectus pekinensis - běijīng rén
北京人). Nalezeny pozůstatky 45 lidí. Používali kamenné a dřevěné nástorje
(př. oštěpy), jednalo se o loveckou tlupu. Cca 530tis. př. n. l.. Byla nalezena
6m vysoká vrstva popela - dokazuje používání ohně.

- Úplně nejstarší člověk na území Číny nalezen v 元谋 / 元謀 (yuánmóu) - naezeny jen lebky a zuby.
Člověk nazván člověk yuanmouský
- Další nálezy v 蓝田 / 藍田 (lántién).
- 古人 (gŭrén - homo sapiens) nalezen v 马坝 / 馬垻(măbà)
- 智人 (zhìrén - homo sapiens sapiens) nalezen také v 周口店 v roce 1933, byl pojmenován 山顶洞人 / 山頂洞人 (shāndĭngdòngrén - člověk z horní jeskyně). Nástroje se zdokonalily - př. zmenšily, což dokazuje větší lidskou zručnost. Používalo se nových materiálů (kosti, jelení paroží a mušle.Moře bylo od oblasti daleko, což dokazuje výpravy na pobřeží nebo směnný obchod) a zdobnosti.

NEOLIT:
- Stále se používají kamenné nástroje.
- Mění se společnost (od lovu se přešlo k zemědělství - kvůli změně klimatu - člověk poprvé sází
plodiny a domestiku zvíře - prase a psa)
- Zdokonalení nástrojů, keramika, keramika na hrnčířském kruhu, hlazenné kamenné nástroje - lepší
opracovávání dřeva - lepší architektura
- Kultury jsou na jiné úrovni - kvůli jiným podmínkám (podnebí, terén atd.) - př. na jihu nebylo potřeba
keramiky - nebylo zemědělství, živila je řeka
- rozvoj tkaní a textilních výrobků


Povodí Žluté řeky (na obr. úplně severně):
- Dnes je těžké určit, jak řeka vypadala a jak vypadalo její povodí
- Zřejmě se jednalo o úrodnou sparšovou oblast - vhodná pro zemědělství
- Kultury se držely na horním toku řeky - tato oblast dnes není tolik úrodná
- Na dolním toku se držely vyspělé neolitické civilizace - v této oblasti je více srážek - ještě lepší podmínky.




Povodí Dlouhé řeky:
- Zcela se lišila od Žluté řeky
- Na jejím toku se nacházelo hodně jezer, oblasti byly záplavové
- Oblast vlhká a tepljší než dnes (cca o 2°C)
- V neolitu zde prvně domestikovali divokou rýži
- Tuto oblast ovlivňovalo monzunové počasí - období dešťů a sucha
- ještě jižněji je oblast více úrodná, dnes se tu sklízí třeba i 3x ročně

- Jižněji se vyskytovaly etnicky zcela odlišné kultury (etnicky spadají spíše do JV Asie) - Číňani se sem až do 13. st. nedostali !!!

- První neolitické kultury byly nalezeny okolo Žluté řeky v jeskyni白莲洞 / 白蓮洞 (báiliándòng) - souvislé osídlení (27 - 5 tis. př. n. l.). Nalezena první keramika, hlazenné kamenné nástorje
- V 仙人洞 (xiānréndòng - jeskyně nesmrtelných) nalezeny pozůstatky další kultury - domestikace prasete
- 河姆渡 (hémŭdù) - kultura, která měla stálá obydlí okolo dnešní Shaghaie - záplavová oblast - domky
na kůlech. 5. - 4. tis. př. n. l.. Doložen chov prasete a psa (na maso)

- Na severu Číny u Žluté řeky se nepěstovala rýže, ale př. proso
- Nejstarší nálezy v pohoří 贺兰山 (hèlánshān) na hranicích vnitřního Mongloska. Byly zde blbé podmínky, málo vody - lidé se stěhují k řece - první zemědělství, aby přežili.

- První vyspělá kultura 磁山(císhān) - cca 6. tis. př. n. l.. Rozšířena okolo celé Žluté řeky. Nalezena kruhová obydlí a velké pohřebiště (muži měli v hrobech keramiku, ženy drtiče obilí)

Obr.: drti obilí




Kultura 裴李岗 / 裴李崗(péilĭgăng)
- někdy spojována s 磁山(císhān)

Kultura 仰韶(yăngsháo)
- okolo řeky 渭水(wèishuĭ) - horní přítok Žluté řeky.
- 5.- 4. tis. př. n. l.
- kultura s malovanou keramikou - černo-hnědá barva, geometrické motivy, motivy ryb (protože obyvatelé žijí u řeky) - ryba = totemické zvíře, později nové tvary(př. trojnožka), které přetrvají až do doby bronzové. Později vymizí rybí motivy, barvy zůstávají.
- nejdůležitější osady jsou 半坡(bànpō) (Dnes na sezanmu UNESCO) a 姜寨(jiāngzhài) vysoká forma společenské organizace (podle rodů). Kruhová osada - cca 120 obydlí ve skupinách + 1 větší dům pro společný život, uprostřed vesnice prostranství (př. pro rituály). Nalezeno 6 keramických pecí, nalezeno pohřebiště organizované stejně jako domy - hroby s dary (běžné předměty). Děti se pohrříbají v domě rodiny - zachovalo se do pozdějších dob

Obr.:
nové tvary v keramice:




































Obr.: trojnožka





Obr.: oblast bànpō


Kultura 大汶口(dàwénkŏu)
- dolní tok Žluté řeky, ve stejném šasové období jako kultura仰韶 (yăngsháo)
- nalezeno 100 - 300 hrobů
- nádoby tvarem připomínají nádoby z pozdější doby bronzové (trojnožky)
- nejbohatší hroby obsahují i několik desítek nádob, což poukazuje na rituál = vyspělá společnost


OBDOBÍ NEFRITU:
= Přechodné období, konec neolitu
- Používá se kámen, ale už i bronz (nemá ještě hlavní roli)
- Nefrit se používá při rituálech (od tohoto materiálu název celého období)
- Nefrit je křehký materiál a jeho zpracování vyžaduje zručnost - vyspělost civilizace + vyspělost
organizace společnosti (dělba práce - specializace)
- Toto období zahrnuje celou Čínu
- Kultury jsou v těsných vztazích - keramika má stejné motivy - obchodování, ovlivňování atd.

Kultura 红山 / 紅山(hóngshān)
- 6. - 5. st. př. n. l.
- nalezeny chrámy na terasách (z hlíny = klasický způsob), dále
- nalezeny budovy i s kamennými základy
- Nalezena maska z hlíny s nefritovýma očima (zřejmě žena), nalezeny sošky nahých žen - velice neobvyklé v Číně - chrámy kultů žen (matek) = rituální centrum pro široké okolí
- Bohaté hroby - významní lidé
- Nefritové sošky ptáků, nefritové dýky, nefritové kroužky (podoba draka)

Kultura 良渚(liángzhŭ)- v okolí Dlouhé řeky
- cca 3200-2000 př. n. l.
- obrovské rituální terasy z dusané hlíny - hroby elité oné společnosti (dřevěné lakované rakve, hodně nefritových předmětů - př sekyrky)
- terasy vysoké 7m, rozloha až 100 m - muselo je stavět hodně lidí - organizovaná společnost
- nalezena tuba 琮 (cóng) - nádoba tvaru čtverce (symbolizuje zemi), uvnitř kulatá (symbol nebes) - uctívání nebes a země. Na tubě motiv 饕餮(tāotiè) - zvířecí maska, zřejmě šaman, který komunikuje s předky - neví se přesně. Motiv se často opakuje.
- nalezen disk 璧 (bì) - disk z nefritu, symbolizuje nebesa


Kultura 龙山 /龍山 (lóngshān):
- cca 3 tis. př. n. l., centrum J Žluté řeky
- hodně nefritu (→ rituály), rituální keramika, bohatá pohřebiště (pohřebiště 陶寺 (táosì))
- města (možná jen pro elitu) - nalezeno jich asi 16. Hradby z dusané hlíny, čtvercový až obdélníkový půdorys (1 větší centrum, okolo menší → podřízenost), půdorysy se podobají architektuře dnešní (hl. prvky - terasy (tenkrát hliněné, ne kamenné jako dnes), sloupy)
- keramika černá! Někdy šedá. Tvar trojnožky. Na některých keramikách značky (domněnka prvního písma - není důkaz!)
- jisté předstátní útvary - hradby nejen na obranu proti zvěři, ale i proti lidem (neví se, zda se válčilo či se pouze obětovalo - Př. člověk obětován stavbě = zazděn v hradbách. Mělo to město chránit)

Obr.: mapa kultury Lóng shan, pohřebiště táosi


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Susan Susan | Web | 5. listopadu 2009 v 22:36 | Reagovat

PEKNY BLOG XD

2 K K | 6. listopadu 2009 v 23:26 | Reagovat

diky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama