Dějiny 5.3.10 - d. Jin a nečínská etnika (L2)

6. března 2010 v 22:14 | Kris |  Dějiny Číny

Stát 成汉 (chénghàn) - založeno etnikem Cóngbā - objevují se až za Hanů, jsou to taoisté, sídlí v Sichuanu - v období rozdrobení v Gansu (přesídleni násilně už za období Tří království).
李特 (lĭtè) - zakladatel státu - vede povstání nepokojných zemědělců (kvůli špatné úrodě) - pochodují (cca 60 000 lidí) do úrodné oblasti, aby neumřeli hlady. Vláda se je snaží dostat zpět, aby neměli zmatek v seznamu lidí a placení daní. Obsadil Chengdu - obsadil Sichuanskou pánev a udělal si sůj stát - založil dynasti Han (Cheng Han - jiné jméno pro odlišení). Úrodná oblast, odlehlá oblast. Proto vydrží až do r. 347 - zničení východními Jin.

r. 304 - první stát Xióngnúů 前赵 (qiánzhào) (původní název Han) - založil 刘渊 (liúyuān) - vyhlásil se pokračovatelem d. Han - hl. m. přesunul do 平阳 (píngyáng) (řeka Fen) - kolébka čínské civilizace, sídlo prvního mýtického císaře.
Liú Yuān - sloužil jednomu z knížat (princovi) v armádě, princ ho pak poslal verbovat další jednotky, ale kníže byl zabit a Liú Yuān se prohlásil velitelem kmenů a pak císařem. Snaží se zavádět čínský způsob vlády.
Jeho syn se též snaží. Získává Luoyang i Chang'an.
石勒 (shílè) - nejschopnější vládce dynastie - nemá ještě svůj stát, ale už se k němu dávají lidi.
Palácový převrat - toho Shílè využívá - r. 319 se vyhlašuje králem - stát Hou Zhao (= pozdní Zhao, Zhao podle starověk. státu na tomto území). Existuje ve stejnou chvíli jako Qiánzhào - boje o Luoyang. Hou Zhao - hl. m. 襄国 (xiāngguó) (Hebei).
R. 329 - Shílè a potomci dobývají celou západní část říše - Hou Zao ničí Qian Zhao.

Hou Zhao:
Etnikum (jié) - výrazné nosy, kudrnaté rezavé vlasy, vousy - nečínské rysy. Asi potmci Peršanů, kteří migrují. V době Xióngnúů vykonávají podřadnější práce. Za shílèho se teprov dostávají výš - neměl rád počínšťování, byl proti Číňanům - vraždil čínské úředníky atd.
Zavedli politiku přesidlování - všechnu populaci odněkud přesunul blíž k hl. m., př. když zničil Qian Zhao - všechny je přesunul k hl.m., aby měl někoho na práci na půdě a aby je měl pod kontrolou.
(dī) a (qiáng) se tedy dostávají na východ - vytváří se nové skupiny kolem nového vůdce.
Shílè - měl problémy s pevnostmi WUBAO.
Byl věřící buddhista. První zprávy o šíření buddhismu mezi Nečíňany

R. 349 - dynastie 冉魏 (rănwèi) - krátké období - 3 roky. Založena 冉闵 (rănmĭn) - vyvraždil vládnoucí rodinu a chopil se moci - program na nehanské národnosti v hl. m., je zastáncem Hanů - tim si Hany získává. Ale vládci pevností se nenechali přemluvit a jeho plán tak nevyšel. Moc brzy se vyhlásil císařem, takže neměl u ostatních podporu- ti raději jednali s jinským dvorem na jihu.
Rănwèi - zničena státem Yan r. 352.

Dynastie 前燕 (qiányān) - skoro 100 let, ne ale stále ve stejné rozloze. Celý sever ovládá jen cca 20 let. Vládnoucí rodina 慕容(mùróng) - první panovník 慕容 廆 (mùróngwĕi) - Murongové ovládli oblast řeky Liao - mají pod sebou hanskou zemědělskou populaci a to jim vyhovuje, tak rozšiřovali území s obdělavatelnou půdou a taky rošiřovali pracovní síly. Napadají proto skoro všechny, např. čínský stát 扶余 (fūyú) - oblast dnešního JiLinu - přemístili skoro všechny na své území, zaměstnali je jako zemědělce. Začínaj s duálním systémem vlády.
R. 294 - Mùróngwĕi zakládá první hl. m. (dříve měli letí a zimí místa, ale nechtěli hl. m., aby se nezhroutili) 棘城(jíchéng), později 龙城 (lóngchéng).
Mùróngwĕi požádal luoyangský dvůr o uznání, nechtěl být císařem, chtěl být poplatným králem Jinů. Tím si legitimoval si moc i z pohledů Číňanů (oni klidně podporovali i Nečíňany, pokud poslouchali čínskou dynastii). Legitimity tak využívá i po pádu Jinů.
Jeho syn - 慕容皝 (Mùrónghuăng) - r. 337 se vyhlásí králem z Yan - nárokuje si vládu - ale stále si ještě nedělá nárok na císařský titul. Vysílal poselstva do jinský dvůr do Nanjingu, kde mu dávají pečeť, rank atd.
Císařský titul přijali vládci až o dost později.
Vyhořeli na tom, že všechny jednotky konfederace čekají od panovníka půdu, dary atd. Pokud to panovník neplnil, byl to problém. Takže vládce je panovníkem v čínském slova smyslu, ale pro své vlastín je stále jen velitelem kmene a požadují od něj dary.
Murong Jun - vyhlásí se císařem a zničí dynastii Ran Wei.

前秦 (qiánqín) - vládnoucí rodina Fu, zkladatel 苻健 (fújiàn).
Qiánqín - přestěhování do střední Číny. Rozodli se jít zpět domů, přidalo se dost lidí a dobývali - nové hl. m., Fújiàn se vyhlásí císařem d. Qin
苻坚 (fújiān) - důležitější vládce (synovec Fújiàna) - zničil přední Yan a táhl na jih - r. 383 bitva na řece Fei (淝水之战 - féishuĭzhīzhàn) - 100tis. vojsko proti d. Východní Jin - porážka Fújiān! Jeho vojska jsou ale velká a než došel konec arámdy, předvoj už prohrál. Takže nastal domynový efekt.
Fújiān se stáhl do Chang'anu, ale všichni se proti němu spikli - nakonec je uškrcen.
Rozpad kvůli jedné prohře - kvůli vratké struktuře státu, kvůli kmenové struktuře - protože kmenový velitel musí být schopný a on díky prohře nebyl.
Fújiān celé etnikum rozprostřel po celé říši, aby mohl spravovat stát, ale bylo jich málo a všude byli obklopeni jinými etniky a ztráceli vliv.

Po 384 - nové státy - dva státy Yan - 西燕 (xīyān - hl.m. - Changzhi ) a 后燕 (hòuyān - hl.m. Zhongshan)
Hòuyān - založil 慕容垂 (Mùróngchuí) - nejsilnější stát pozdního období 16 státu. Ale nepoučili se a dopadalo to opět stejně, ústřední vláda je dost ochromená.

r. 397 - Tobové - budjí svůj stát ( Dài, ale ten byl zničen - později obnoven jako 北魏sevrní Wei) na severu. Hodně sílí - výpad na pozdní Yan a celé území obsadili - rozpad na sevrní jižní Yan, mezi tím území Weiů.

Severní Yan (北燕) - váldce zabit, nahrazeno rodem Hanů Féng () - znovu je dobyjí severní Wei. Král byl ale zachráněn, odešel do Koreii, když se vrátil Féng byla velice důležitá rodina a měla super psotavení.

Jižní Yan (南燕) - malý stát, omezené zdroje. Vládce chtěl zvětšit území a zkusil to na Jiny na jihu - vyprovokoval obrovské tažení - r. 410 Jinové zničí hl.m. jižních Yan a bylo dobyto velké území.

Etnikum (qiáng) - rod Yáo () - vládce 姚弋仲 (yáoyìzhōng), později 姚興 (yáoxíng) - první císař, nejvýznamnější vládce. Ovládli obrovské území a rozšiřovali svou moc na západ. Nebyly už zdroje na dobývání dalšího území.
Yáoxíng - věřící buddhista, podpora buddhismu - 法顯 (făxiăn) (dílo 佛国记 - fóguójì - cestopis). Kumarajiva - zajatec v Chang'anu - překlady atd.

Jinský generál劉豫(liúyù) - během dvou let ztrácí všechny zisky ve prospěch státu (xià) (Sever) - hl. m. Tongwancheng. Založeno etnikem Xióngnú - první vládce 赫連勃勃 (hèliánbóbó). Opět ogresivní stát, nepodporuje zemědělství, opět nechce hl.m. (aby tam nemohl být napaden), nestranil se vyvražďování měst, když povstala atd.
R. 407 se vyhlásí králem a zabere území dynastue pozdní Qin - ovládl vše bez boje - Qin mají blbé zásobování.
Hl. m. - Tongwancheng - Tong (=vláda, sjednotit) wan (= 10 000 = vše) - město, které vládne všemu - chce císařský titul.
Celá stát zničen severními Wei - r. 427.

= 12 států z hlavních oblastí - Centrální planina a Mandžusko.

Státy Gansuského koridoru (河西 héxī) - koridor = povodí Žluté řeky a cesta do Čínského Turkestánu. Výhodná oblast - strategicky i ekonomicky. Celá tato oblast byla mimo - částečně zatahována do všech bojů, ale byla moc odlehlá, takže do dění na centrální planině nikdo neasahuje a řeší se jen tamější problémy a žijí z hedvábné cesty.

První stát zde - přední Liang (前凉 - qiánliáng) - zaožil 张轨 (zhāngguĭ) - jinský guvernér. Legitimita udělená Jiny. Nikdo z d. nepřijal titul císaře, pouze krále.
Centrum v městě Guzang - bezpečné pro uprchlíky z centrální planiny. Promíjeli se jim na nějakou dobu daně, kvůli usnadnění.
Důležitý obchod - klíčová role - obchod s pasteveckými předměty (z Číny sůl a luxusní zboží) - ekonomická nezávislost - soběstačné oázy (zemědělství a kočovnictví) po celé oblasti koridoru. Dobře funguje dopravní systém.
Přední Liang ovládá celou oblast a vybírá tribut jako stát uznávaný Jiny.
První král předního Liang 张重花 (zhāngchónghuá) - období nej rozkvětu - končí jeho smrtí.

吕光 (lüguāng) založil stát后凉 (hòuliáng). Dříve vyslán FúJiānem na západ, aby obsadil území - úspěch, ale dozvěděl se o jeho prážce a rozhodl se udělat si svůj stát. Stát opět diiský (etnikum di). Moc se ale spoléhá na kmenové armády - přišel s armádou a neměl ji jak obnovovat (žadní diové) - jeho vlastní synové už neměli žádnou vojenskou moc.
R. 397 Lüguāng proti sobě poštval některé etnické skupiny - protože popravil jednoho vládce (a jeho etnikum si dělá svůj stát).

南凉 (nánliáng) - založeno kmenem TuFa (nejspíše kmen Toba - jen jinak pojmenován, protože jsou z jiného území, ale jsou nejspíše stejné etnikum) - vládnoucí rod Tufa - 秃髪辱檀 (tūfàrùtán) - předstírá poddnaství Hou Qing - až Hou Qin nemají kontrolu, osamostatní se. Zničeni západními Qin

西凉 (xīliáng) - nejvíc na západ v Gansuském koridoru - hanský rod Li z Longxi - po 20 letech zaniká - ničíje severín Liang


Severí Liang - váldnoucí rod 沮渠 (jùqú) - snaží se ovládnout celý Gansuský koridor. Jeho stát se udrží úplně nejdéle. R. 439 se dobrovolně vzdá severním Wei.


Po 200 let se Gansuský koridor vrací po svébytném vývoji k Číně. To mělo vliv na:
- konfuciánskou ortodoxii a její obnovení. Protože je Gansuský koridorje útočištěm uprchlíků, ale i celých rodin - rodiny si zachovávají své trdaice - konfuciánství.
- buddhismus. Když byl Gansuský koridor svébytný, buddhismus nemohl dál, připojením se tak dostal dále. Kulturní výměna Indie atd. a Číny.

Severní Wei - tradice jeskyňních chránů - př. jeskyně Mogao, Matisi nebo Maijishan


mapa období 16 království:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama